středa 12. dubna 2017

Dort s čokoládou a arašídovým máslem

Nejprve bych začala pár novinkami, které se mě momentálně týkají. V posledním měsíci se mi totiž všechno tak trochu převrátilo. Přihlásila jsem se na Erasmus, odešla z práce a právě teď začínám svůj jarní semestr na škole v Německu a Polsku, takže jsem měla opravdu hodně málo času s veškerým vyřizováním. Na druhou stranu si dělám seznam všeho, co chci upéct z tradičního německého a polského pečiva, moučníků atd., takže po návratu tu rozhodně bude opět veselo a plno (tady na kolejích opět nemám troubu, nějak se mi vyhýbají). Co se týče dnešního receptu, je nepečený a možná si ho pamatujete z loňského Dobrého rána, kde jsem ho připravovala ještě s pár dalšími dezerty. Pokud ne, nevadí, teď ho objevíte :)

sobota 11. března 2017

Makový závin

Dlouho jsem se neozvala, měla jsem to poslední dobou hodně hektický. Práce (mnohem víc, než by bylo třeba :D), do toho zkouškový a zásoby jídla z Vánoc. Jedna zkouška mě letos extrémně potrápila, už jen učení na ní pro mě bylo hrozný utrpení, takže jsem si ji opravdu statečně přesouvala a přesouvala, až nebylo kam uhnout. Nicméně už je fuč a jsem zpátky doma u plotny, návrat k pečení byl nevyhnutelný! Vzhledem k zimě (teď už moc ne, ale dva týdny zpátky ještě mrzlo) si doma většinově odhlasovali "nějakou klasickou buchtu". Tak dostali závin.

sobota 17. prosince 2016

Kokosové kuličky s mandlemi

Naznala jsem, že by bylo vhodné přidat aspoň jeden recept na cukroví, přestože sama budu péct (a koulet) až za tři dny, protože je tu spousta další práce a momentální absence trouby :D Jako malá jsem strašně chtěla být baletkou. Možná jsem to tu už psala, zkrátka mě to chytlo fakt hodně. Ehm, jen ta představa, na praxi téměř nedošlo, protože jsem zjistila, že to není tak jednoduchý, jak to vypadá. Každopádně obdiv a touha po té baletní sukni a špičkách mi zůstala. A pak stačila jediná reklama s baletkou na Raffaello a byla jsem posedlá těma bonbónama. To mi taky vydrželo doteď. Sice je to složením ne úplně libová záležitost, ale ten krém je prostě silně návykový. Doma jsme pak o Vánocích začali dělat takové ty Raffaello kuličky z kokosu a Salka a byl úspěch, když nějaká hmota ke koulení vůbec zbyla (jo, snědla jsem ji především já). Pak jsem si řekla, že bych je mohla zkusit trochu jinak a už to tak u nás zůstalo. Sice jen jako Raffaello vypadají, ale chuťově je mám stejně mezi top 5, pokud jde o cukroví.

čtvrtek 24. listopadu 2016

Brusinkový cobbler s jablky

Půlka listopadu pryč. Optimista by řekl, že ještě měsíc do Vánoc, pesimista ve mně si ale řekne, že už JEN měsíc do Vánoc. Moje předvánoční tradice spočívá v tom, že si říkám, že nakoupím dárky včas, napeču včas, zabalím dárky včas a realita je pak taková, že peču tak od 22. 12. od rána do večera a jsem úplně vyřízená, mezitím sháním na poslední chvíli dárky a k radosti všech je pak balím 24. odpoledne (takže večeřet nezačneme v pět ale třeba až v sedm, vlastně se divím, že ještě nějaký dárky dostávám :D). Letos to bude o to vtipnější, nebo spíš "vtipnější", protože budu většinu času v práci a navíc se hodlám zbavit poloviny zkoušek už v předtermínu, čili o zábavu postaráno. To je tak, když si člověk trpící prokrastinací (ano, je to nemoc!) napíše ten časový rozvrh, aby jako fakt něco dělal, a pak zjistí, že to nebyl úplně nejlepší nápad, protože je to přece nemoc a ta se nevyléčí jen tak. A změnit už to nejde. Než se z té tragikomické skutečnosti zblázním, odreaguju se alespoň tady s pečením (kterého se mi od září dostává tuze málo). A než se přivalí ta vánoční vlna plná sladkostí, sladkostí, sladkostí a ... zase sladkostí, vytasila bych se raději s něčím spíš kyselým.

úterý 18. října 2016

Hostina ledu a ohně: Středověké jablečné pirohy

A je to tu! Další otestovaný recept z kuchařky Hry o trůny. Chvíli to trvalo Bylo to nekonečný, ale o prázdninách jsem byla o něco víc mimo domov, hlavně pak mimo internet, taky jsem se zvládla přestěhovat a ještě tak trochu pracuju, takže s časem dost tápu. Se stěhováním se mi pojí hned dva problémy, a to absence trouby (máme tu vlastně jen plotýnku) a foťáku, který si odnesla sestra s sebou do svého bytu. Budoucnost je teda dost nejistá, ale snažím se najít řešení. Co se týče veselejších věcí, o prázdninách jsem svou veleváženou návštěvou poctila Tatry a Ukrajinu, která byla opět plná jídla, takže nejspíš v příštích týdnech sesmolím nějaký ten zážitkový příspěvek. V Tatrách bylo nádherně a přivezla jsem si odtamtud brynzu, kterou jsem chtěla využít na svou první přípravu halušek. Ta dopadla přímo tragicky, že vidět to kdokoliv ze Slovenska, budu odpovědná za jeho smrt. Jen mě to utvrdilo v tom, že vařit bych fakt neměla, ledaže by si někdo přál zemřít dlouhou a bolestivou smrtí, pak můžu sloužit docela obstojně. Každopádně těmito koblihami, troufám si říct, nikoho neusmrtím.